Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konkurovat nebo nekonkurovat Číně to je, oč tu běží!

6. 05. 2012 22:01:00
Tak dlouho jsme si za reálného socialismu chránili naše sociální výdobytky, až se staly pouhými zbytky, o které nikdo nestál. Komunisté nás přesvědčovali o jejich výhodách, předhazovali nám srdcervoucí osudy prostých lidí hozených všanc bezcharakterním kapitalistickým vykořisťovatelům, a když nebylo zbytí, chránili nás i před námi samotnými.

Hranice se zavřely, ti kteří se rozhodli, že život s „výdobytky“ stojí za pěkné „prd“ byli zavírání, perzekuováni i zabíjeni... Snad nemá smysl podrobně situaci naší země před 23 lety líčit, zase tak minulá doba to není.

Proto povzdechnutí místopředsedy Senátu Petra Pitharta v Hospodářských novinách "Cena za konkurenceschopnost" nad evropskou a českou (ne)konkurenceschopností s Čínou je tak obludné. Jako bývalý komunista umí, stejně jako desetiletí před ním jeho kolegové, vystavět své argumenty pouze na strachu. Věty „nebudeme obchodovat se zeměmi, které tolerují dětskou práci“ nebo „Čína je rezervoár pro nejdrsnější vykořisťování stovek milionů chudých...“, jsou jak vystřižené z učebnic padesátých let minulého století. Je velmi smutným paradoxem naší doby, že jsou to slova (ne)bývalého komunisty o komunistické zemi. A ještě smutnější je fakt, že s jeho návrhy řešení – tedy izolovat se, chránit se a ideálně úplně zavřít hranice, souhlasí tolik lidí, jak vidno z diskuse pod mým předchozím blogem.

Přiznat si realitu stavu věcí – tedy že na rozdíl od nás Čína roste a prosperuje, je mnohem složitější a bolestnější. A najít recept jak konkurovat, vyžaduje ještě mnohem více úsilí. Ale je to jediná možná cesta. Zavírání hranic přece musíme z vlastní zkušenosti vědět, že naprosto nic neřeší, jen a jen zhoršuje!

Ostatně, už dlouho jsem přesvědčená, že zase tak špatné to s námi a naší možností konkurovat Číně a jiným není. Když vezmu v potaz, jak obrovskou kouli na noze si čeští, potažmo evropští podnikatelé a zaměstnanci táhnou v podobě mamutích úřednických aparátů domácích a navrch evropských, že musí vydělávat na solární, biomasí, větrné a jiné psychózy, na obludně vysoké platy i doživotní důchody evropských politiků, na planetární korupci v rámci všeho možného i nemožného přerozdělování...tak je s podivem, jak dobře se nám ještě daří!

Někteří diskutéři mě posílají do Číny, abych si koupila jednosměrnou letenku. Na rozdíl od nich jsem tam už byla. Možná by to prospělo i jim, ovšem s podmínkou návratu. Snad by to změnilo jejich přezíravý postoj a přimělo je konečně uvažovat, jak opravdu konkurovat. Protože to je to jediné, oč tu běží.

Autor: Tereza Kakosová | neděle 6.5.2012 22:01 | karma článku: 32.78 | přečteno: 2736x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Pomáhat a chránit

Kromě politiků jsou častým terčem lidové slovesné tvořivosti také policisté, a proto je v naší soutěži o hledání přiléhavého synonyma nemůžeme opominout.

23.9.2017 v 19:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Náhradník

Mnozí to znáte. Někdo nemůže absolvovat nějaký program, který nejde zrušit, je zaplacený a je škoda ho nechat propadnout. Někdy to přímo kápne do noty a je z toho fajn „výlet“. A někdy? Škoda mluvit.

23.9.2017 v 18:48 | Karma článku: 9.93 | Přečteno: 122 | Diskuse

Jana Slaninová

Vůně drožďové pomazánky

Babička byla receptový experimentátor. Vždycky když dostala nový recept, šoupla si brýle na dálku na čelo, nasadila čtecí brýle a polohlasně luštila obsah. Takhle objevila třeba patizony.

23.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 14.92 | Přečteno: 301 | Diskuse

Martin Mařák

Listy z Umwurfu

Umwurf si musíš najít sám, neboť k němu nevede žádná značená cesta, je prostě schovaný někde v hlubinách, či výšinách hor, uprostřed lesů, kde tě nebudou otravovat zástupy turistů a podobně.

23.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 7.26 | Přečteno: 132 | Diskuse

Robert Brinda

Noční můra houbařů.

Kategorizuji houbaře: Takyhoubař - houbař - pan houbař - mykolog. Pan houbař by měl znát aspoň deset hub jedovatých a nejméně dvacet jedlých. Protože to splňuji, považuji se za pana houbaře. Občs mi ale zvědavost nedá a hledám:

23.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 468 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3091
Hlásím se ke kapitalismu, ke konzervativnímu myšlení a k tradičním evropským hodnotám. Nahání mi hrůzu environmentalismus, multikulturalismus a Evropská unie. A nemám ráda tvrzení, že nikdy nevíme nic jistě, nikoho nemáme morálně hodnotit a svět není černobílý.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.