Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve školství raději Bátoru než NERV

6. 03. 2011 16:24:05
Na jedné straně probíhá urputný zápas o náměstka ministerstva školství Bátoru, proti jehož nominaci se semkl celý šik „spravedlivě rozpálených“ intelektuálů a na druhé straně bez jakéhokoli povšimnutí si vládní NERV uspořádal propagační tiskovou konferenci (seminář) na téma současných neduhů českého školství, při které se snad musí i „levo-středovému“ voliči ježit vlasy na hlavě. A to připomínám, že „Bátora ve školství“ je pravicovou vládou důrazně odmítnut, ale „NERVní školský příspěvek“ naopak toutéž radostně vítán!

NERV (Národní ekonomická rada vlády) představil tento týden, za účasti snad všech českých médií, svá doporučení vládě ke zlepšení v oblasti vzdělávání. Podle těchto expertů patří k jednomu z klíčových neduhů našeho školství fakt, že mladší předškolní děti jsou izolované doma s matkami a chybí jim tak podnětné společenství vrstevníků, a tím i nutné sociální dovednosti. Alena Králíková z České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů k tomu ještě dodává: "Český stát ženy uvrtá na dva nebo na tři roky na rodičovskou dovolenou, ale nenabízí jim žádné řešení v podobě jeslí nebo školek.“ Ekonomičtí odborníci tedy vládě radí, aby investovala hlavně do vzdělávání dětí předškolního věku. Podle nich by měl stát podpořit skloubení rodičovství s pracovní kariérou a zajistit místa ve školkách pro děti mladší tří let... vše brilantně shrnuje ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

Velmi jemně řečeno, za podobná doporučení by se nemusel stydět ani guru komunistického vzdělávacího systému Anton Semjonovič Makarenko. Snad ani nemohu uvěřit, že je někdo dnes, po dvaceti letech od pádu komunismu, schopen takového typu uvažování. A už vůbec nechápu, že tato doporučení přicházejí od expertů radících pravicové vládě. Doposud jsem se totiž domnívala, že jednou z neochvějných konzervativních hodnot je rodina. Jsem maminka dvou a půl-leté holčičky a kategoricky odmítám vidění světa, kde je „chudák žena“ uvrtána s dítětem doma, nemůže se věnovat své pracovní seberealizaci a odnáší to jen ta nebohá ratolest, které by bylo lépe ve školním zařízení, které díky erudovaným sociálním inženýrům produkuje pouze takové jedince, kteří plně odpovídají požadavkům společnosti na optimálně vzdělané osoby. Ostatně, naše maminky právě díky Makarenkovi a jim podobným, měly to štěstí se věnovat svým pracovním povinnostem kolektivně a radostně již od několika málo měsíců po našem narození.

Jsem v šoku, že jsem si nepřečetla jedinou odbornou polemiku s jejich neskutečně povrchními až laickými analýzami příčin stavu našeho školství. Nerozumím jejich plochým srovnáváním se vzdělávacími systémy v Korei či Finsku. Zírám, že ti, kteří se nazývají ekonomickými experty, sdělí bohorovně vládě, že má navýšit počet jeslí, školek a rozšířit výuku angličtiny a zároveň pláčou nad úděsným stavem finanční gramotnosti našich dětí. Musím jim já, maminka, připomínat, že jejich prázdná doporučení taky stojí nemalé finanční prostředky daňových poplatníků?

Z mé zkušenosti v životě vypovídají o našich postojích mnohem víc činy než slova. A nejinak je tomu i v této kauze. Pokrytectví médií a intelektuálů je v kauze „Bátory“ zcela očividné. Mnohem upřímnější by bylo si přiznat, že jimi utvářený „ďábelský“ obraz Bátory a zároveň nulová reakce na zveřejněné nápady NERVu vyvěrá z jejich hlubokého přesvědčení o nutnosti harmonického multikulturního uspořádání světa, spravedlivě rovnostářské společnosti a osvíceně regulovaném trhu. Jsem přesvědčena, že ve školství nám chybí Bátorové a jejich konzervativní pohled na svět, protože NERVů máme evidentně hodně.

PS: Silně pochybuji, že za rozhořčením se nad Bátorovou Národní stranickou epizodou je ve skutečnosti „obrana evropských demokratických hodnot“, protože to by se stejně rozhořčený intelektuální šik musel zabývat například nominací na evropského komisaře Štefana Fuleho. Ten za sebou rozhodně neměl jen „krátkou epizodu“, ale několikaletou aktivní kariéru v prokazatelně zločinecké organizaci – od roku 1980 byl členem KSČ, vystudoval Institut mezinárodních vztahů v Moskvě a do roku 1990 působil na Ministerstvu zahraničních věcí ČSSR. A ejhle, hledala jsem v tisku z roku 2009 reakce médií na jeho nominaci a vězte, že členství v KSČ bylo jen okrajově zmíněno. Většinou se jednalo o pochvalné traktáty o jeho celoživotních diplomatických zkušenostech...

Autor: Tereza Kakosová | neděle 6.3.2011 16:24 | karma článku: 27.53 | přečteno: 1565x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

Mně taky, ale jinak!

O kampani „me too“ toho bylo popsáno dost. Někdy negativní pohled, zážitek nebo děj, přinese rozhodnutí ke změně přístupu a snaze udělat to jinak. Třeba na to jít úplně opačně.

24.11.2017 v 18:30 | Karma článku: 5.13 | Přečteno: 220 | Diskuse

Martina Studzinská

Dáma minimálně s dvěma P

Pořádkumilovnost a vstřícnost. Takové dobré vlastnosti. Ale někdy se jimi jejich nositel/ka dokáže těm kolem doslova zprotivit. Nevěříte?

24.11.2017 v 16:53 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jiří Turner

Tak soudržky a soudrzí, karty na stůl!

Vždy mě pobaví, když po zveřejnění článku, kterým vyjadřuji svůj názor na komunisty a jim podobné, se mě soudruzi a jejich sympatizanti snaží v diskusi napadat tak, aby nemuseli veřejně odtajňovat své přesvědčení. A to mě těší.

24.11.2017 v 16:51 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 552 | Diskuse

Milan Šupa

Co jsou Zákony Boží?

Zákony Stvořitele nemohou být zákony, pocházejícími od lidí, ale musí být Zákony přírodními. Zákony vesmírnými, nebo univerzálními.

24.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 177 | Diskuse

Pavel Nitka

Má svoboda v předposledním roce normalizace aneb Jak jsem se bál medvěda

A kdo by se taky té šelmy nebál? Je to velké, má to drápy, má to zuby, rychle to běhá a dokonce to leze i po stromech. A když to kousne, tak to hodně bolí. Alespoň jsem o tom něco četl...

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 191 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3091
Hlásím se ke kapitalismu, ke konzervativnímu myšlení a k tradičním evropským hodnotám. Nahání mi hrůzu environmentalismus, multikulturalismus a Evropská unie. A nemám ráda tvrzení, že nikdy nevíme nic jistě, nikoho nemáme morálně hodnotit a svět není černobílý.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.