Pochopit vtip, obout se, mít nápady. Ministr školství Dobeš, velký milovník standardů a plošných testování, na počátku května sepsal, co všechno má zvládnout předškolák. Za svoji poměrně krátkou ministerskou kariéru už stihl vedle unifikace státních maturit rozjet i projekt plošného testování dětí v pátých a devátých třídách. Nyní přichází s dalším nápadem jak sjednocovat, tentokrát malé absolventy mateřských školek. Nemáme se prý ale bát, půjde jen o doporučující materiál, jehož dodržování nebude kontrolováno.
Kladu si jedinou možnou otázku, proboha proč!? Jestli něco od ministra pravicové vlády očekávám, pak je to rušení, škrtání, osekávání a likvidaci všeho, co zbytečně vysává státní rozpočet. Co od něj naopak vůbec neočekávám, je jakákoli aktivita ve vymýšlení nových vyhlášek, nařízení a byrokratické nabobtnávání z vlastní iniciativy. Přesně to se však jeví ústřední náplní ministerstva školství.
České Ministerstvo školství historicky vábí ambiciózní reformátory. Podstatou aktuálně připravované reformy je totiž reforma předchozí reformy, která prý do systému zavedla příliš velkou autonomii. Předpokládám, že to byl taky původní cíl té minulé reformy. Ovšem nová má již cíl odlišný. Proto se nyní dávají dohromady standardy předškolního vzdělání, aby „nevědomé“ učitelky v mateřských školkách konečně zjistily, jak vypadá vyzrálý předškoláček. A aby nebyly na pochybách, sešel se k tomu rozsáhlý meziresortní tým, který po několik měsíců bádal a pak připravil podrobný výčet dovedností, které by se děti v mateřských školách měly naučit.
A proč se to všechno dělá? Protože se prý zjistilo, že mateřské školky nepřipraví děti vždy optimálně na přechod do první třídy. Jako hlavní problém přechodu malých dětí do první třídy byly uvedeny problémy v komunikaci, v socializaci a přijímání role v kolektivu dětí, v soustředění a udržení pozornosti a v sebeobsluze. Doposud jsem žila domnění, že výše popsané je zcela věcí rodiny a stát se jí do toho, jak vychovává své děti a jaké má rodinné návyky, nemá vůbec co plést. První náraz „státní normativnosti“ děti zažijí v první třídě. A zjišťovat, že to je pro mnohé děti šok, nemusejí výzkumníci za miliardy ze státního rozpočtu, stačí se zeptat jakékoli maminky nebo tatínka. Stát se rozhodl to řešit tím, že přesune tento „náraz“ rovnou do mateřské školky. Posune pravidla, normy a plošné testy o několik let dopředu. Čím dřív se děti „srovnají“ do ideálního modelu, tím lépe. Hlavně žádné vybočování a individualita v ranném věku. Podle pana ministra Dobeše by děti měly před vstupem do první třídy být schopny „pochopit vtip“, ale zapomněl dodat, že jen ten jeho.
Proto panu ministrovi doporučuji, aby si vzal na zbývající tři roky placenou dovolenou a ponechal české školství tak jak je. Udělá pro něj mnohem větší službu a nám všem ušetří spoustu peněz.
