Symbol úpadku Evropy? Nokia.
Obří centrála Nokie kousek od Helsinek je monumentální budova ze skla a oceli ležící přímo u moře. Budova byla pochopitelně od počátku konstruována jako „zelená“ a to nejen vzhledem k okolní přírodě, ale i pracovnímu prostředí tisíců zaměstnanců. V tak zvaném „Nokia House“ jsou posilovny, sauny, zdravotní klinika, řada kaváren, dostatek odpočinkového a relaxačního prostoru i soukromá přistávací plocha pro helikoptéry.
Saunující, posilující a v zelené budově (ne)jen odpočinku se oddávající zaměstnanci se nemohou nikdy vyrovnat efektivitě a osobnímu nasazení těch, kteří musí o své místo a obživu dnes a denně bojovat. Tohle pravidlo platilo před stovkami let a platí i dnes. Rozmařilí, zhýčkaní, neproduktivní a zkorumpovaní Řekové, Španělé, Portugalci, Italové… Evropané nemohou ze stejných důvodů nikdy konkurovat novým dravým ekonomikám, jejichž obyvatelé mají neskonale vyšší motivaci k pracovním výkonům.
Není náhoda, že v tématech článků o společnosti Nokia postupem času začaly dominovat především její „zodpovědné společenské“ aktivity nad samotným předmětem podnikání, tedy vývojem a výrobou mobilních telefonů. Dozvídáme se například, že v roce 2009 jí byl Greenpeace udělen titul ekologicky nejvyspělejší a nejzodpovědnější světové firmy, že je jedním ze zakládajících členů Světové podnikatelské rady pro trvale udržitelný rozvoj, že již v roce 2006 formulovala svoji první strategii „pro klima“, že na Bali byla v roce 2007 signatářem výzvy světovým vůdcům, aby byli aktivnější v boji se změnou klimatu nebo že v roce 2010 byla Dow Jones Indexem vyhlášena společností s trvale udržitelným vývojem technologií.
A vedle toho se z evropského podnikatelského „predátora“ Nokia během pouhých několika let propadla na samé dno. Značka Nokia přestala mít svůj zvuk, akcie strmě padají, investoři se odklánějí a připravuje se další propouštění tisíců zaměstnanců. Nokia House, který byl symbolem úspěšného skandinávského (evropského) podnikatelského ducha, do kterého proudily davy turistů z „méně rozvinutých ekonomik“, aby na vlastní oči viděli tech zázrak, se mění v dům stínů.
Pro Nokii i potažmo Evropu je více než symbolické, že právě CEO Gee-Sung Choi z Korejského Samsungu dal šéfovi této evropské firmy Stephenu Elopovi pořádnou lekci.
Evropané se mezi sebou baví o dovolené, Američané o kariérním postupu a Asiaté o příležitosti pracovat. A v tom to asi všechno bude. Parafrázuji citát Konfucia: „Věci kolem nás jsou velmi jednoduché a komplikují se jen tím, že sami na komplikovanosti trváme.“
Tereza Kakosová
Proč nám už ňák nejdou slova přes pysky?
Porozumět větám vysloveným ve veřejném mediálním prostoru se stává čím dál tím nemožnější. S aktuálním vrcholením počtu politických debat je to ještě zřetelnější. Jazyk nám prostoupila slovní spojení a větná klišé, kterým nerozumí ani ti, z jejichž úst vypadávají. Nad vyslovenými myšlenkami přestala být potřeba se zamyslet. Nedělají to ti, kteří je formulují, ale ani ti, kteří jim naslouchají. Důležité je jen jedno, že věta obsahuje slova dostatečně veřejno-státně-správně neurčitá.
Tereza Kakosová
Konkurovat nebo nekonkurovat Číně to je, oč tu běží!
Tak dlouho jsme si za reálného socialismu chránili naše sociální výdobytky, až se staly pouhými zbytky, o které nikdo nestál. Komunisté nás přesvědčovali o jejich výhodách, předhazovali nám srdcervoucí osudy prostých lidí hozených všanc bezcharakterním kapitalistickým vykořisťovatelům, a když nebylo zbytí, chránili nás i před námi samotnými.
Tereza Kakosová
Sociál(istické) výdobytky si brát nenecháme!
Když na počátku letošního roku vyšlo najevo, že název seriálu „Hříšní lidé města pražského“ inspirovaného pražským podsvětím třicátých let je aktuálnější, než se zdá, a že schopnosti policejního rady „Vacátka“ jsou dnes spíše ve službách „hříšných lidí“ než naopak, zvedla se vlna celonárodního znechucení a odporu (myšleno hnusu).
Tereza Kakosová
Nenechme se už strašit koncem EU!
Nevím jak ostatní, ale já už se minimálně půl roku při jakémkoli setkání, ať už pracovním, přátelském nebo zcela náhodném, setkávám s lidmi, kteří mají strach ze své budoucnosti. Ten strach nemá vůbec nic co dočinění s jejich aktuálním pracovním nebo osobním životem. Ba možná naopak. V práci se daří, zakázky jsou, osobní život je zalitý sluncem. Tak co je tím pomyslným stahujícím se černým mračnem nad jejich individuálními osudy? Médii a evropskými úředníky hystericky vykreslovaná apokalypsa Evropské unie.
Tereza Kakosová
Komunismus a Europeismus. Co mají společné?
Mnohokrát v životě jsem si ověřila, že stačí obyčejný selský rozum a určitá míra pozornosti a snadno vysledujete aktuální společenské problémy, pnutí i budoucí trendy. Chce to možná jen víru ve vlastní názor a ochotu používat vlastní rozum (...ne ten médii naservírovaný).
Tereza Kakosová
Belzebub Tomáš Halík
Když o tom tak uvažuji, tak by se pan Halík v pohádce Hrátky s čertem hodil vlastně mnohem víc, než na roli Belzebuba, na poustevníka otce Školastika. Symbolu zvrácené morálky, nenaplněných ambicí a koncentrované zloby. S jediným rozdílem, pokud si dobře pamatuji, otec Školastik se v závěru pohádky poučil ze svých chyb a napravil, což se u pana Halíka očekávat nedá.
Tereza Kakosová
Lisabonská smlouva dva roky poté. Procitáme z opojení integrace?
Ve čtvrtek 3. listopadu uplynuly přesně dva roky od našeho podpisu Lisabonské smlouvy, ale zdá se to jako výprava do třetihor. Tehdejší postoj politických a mediálních elit k Lisabonské smlouvě v jejich extrémní formě vystihuje dobový předvolební klip Strany zelených. "Teď už přestává legrace," promlouvá v něm encefalitidou postižený předseda Bursík ke kohoutovi Vaškovi. Přesvědčuje ho k podpisu Lisabonské smlouvy, zatímco další z členů strany brousí sekyru. "Václave, teď už přestává legrace. Teď už poškozuješ nejen Českou republiku, ale celou Evropu. Celá Evropa teď čeká, co uděláš, a ty ignoruješ vůli nejen Poslanecké sněmovny, Senátu, ale i většiny lidí," nesmiřitelně hřímá v klipu Bursík.
Tereza Kakosová
Cyklostezky na dluh a index štěstí. Symboly zhýralosti Evropy.
S jistou nadsázkou se dá říct, že hlavní symptom našich stávajících evropských problémů je v prošpikování Evropy cyklistickými stezkami. Cyklostezky za miliardy se v posledním desetiletí staly v Evropě vlajkovou lodí manifestace šťastného a spokojeného života, který nám ostatní na planetě mohou jen tiše závidět.
Tereza Kakosová
Žijeme v socialismu. Demonstrujeme proti kapitalismu.
"Spekulujete s naším životem" hlásají transparenty davu před sídlem Evropské centrální banky. Hněv davů se obrací proti finančníkům, bankéřům a politikům. Obviňují je z chamtivosti, z nemravných zisků a z toho, že miliony lidí kvůli nim žijí v chudobě. Demonstruje se proti boháčům, proti nízké solidárnosti s chudými, proti konzumnímu způsobu života a proti kapitalismu.
Tereza Kakosová
The Economist vyřkl to, co si o nás „stará“ Evropa opravdu myslí
Článek v britském magazínu The Economist o „partě trapných politiků z Východní Evropy“ je příkladem textu, kdy se autor nechá natolik unést svojí myšlenkou, že nechtěně hodí na papír i to, co si opravdu myslí. A tak si můžeme přečíst, že „Východoevropané mohou být možná otravní a hluční vidláci, ale že v moderní Evropě jsou nezbytní".
Tereza Kakosová
Lež, i ta evropská, má vždycky krátké nohy
Můžete tomu říkat jakkoli, výmysl, klam, polopravda, mlžení, zamlčování nebo intrika, ale pořád je to lež. V osobních životech s ní máme všichni své zkušenosti. A z naší intimní, lidské zkušenosti také víme, že ji na počátku málokdy prokoukneme (skoro nikdy), ale že se ona sama (skoro vždy) odhalí v toku času. Starořecký dramatik a politik Sofoklés moudře říká: „Lež nikdy nežije tak dlouho, aby byla stará.“
Tereza Kakosová
Evropské dotace fatálně pokřivily naši morálku
Jako jedovatý plyn zamořily evropské dotace naši společnost. To, co se původně jevilo jen jako účinný marketingový nástroj k přesvědčení obyvatelstva o výhodnosti našeho členství, se nakonec stalo největším zabijákem naší morálky, rovné tržní soutěže, podnikatelského úsilí a paradoxně i sounáležitosti s regionem (místem), ve kterém žijeme.
Tereza Kakosová
Tomia Okamuru pod palbou
Rozhovor Barbory Tachecí s Tomiu Okamurou ve čtvrteční Mladé frontě bude doufám pro pana Okamuru inspirací pokračovat dál v jasně formulovaných pravicových názorech. Rozhovor byl totiž důkazem, že to u nás rozhodně není snaha marná.
Tereza Kakosová
Placená dovolená ministra nás vyjde levněji, než jeho plný úvazek!
Pochopit vtip, obout se, mít nápady. Ministr školství Dobeš, velký milovník standardů a plošných testování, na počátku května sepsal, co všechno má zvládnout předškolák. Za svoji poměrně krátkou ministerskou kariéru už stihl vedle unifikace státních maturit rozjet i projekt plošného testování dětí v pátých a devátých třídách. Nyní přichází s dalším nápadem jak sjednocovat, tentokrát malé absolventy mateřských školek. Nemáme se prý ale bát, půjde jen o doporučující materiál, jehož dodržování nebude kontrolováno.
Tereza Kakosová
Prodám VV poslanecký hlas. Zn. výhodně!
Poslanci Věcí Veřejných se postupně přiznávají, že za svůj poslanecký hlas a loajalitu inkasovali nemalé finanční částky. A ne jen nějakých usmolených pár set korun, jako se platilo za hlasy voličů v Krupce, ale pěkně hned několik set tisíc. Stali se tak průkopníky zcela nového trhu. Ten realitní se stále nemůže vymotat z krize, proto vzniká nový s poslaneckými VV mandáty.
Tereza Kakosová
Peněženka? Přežitek. Letí obálka, igelitová taška nebo kufřík!
Škoda, že ve formulářích na naše sečtení unikla statistikům jedna podstatná otázka. „V čem běžně nosíte hotovost?“ Zdá se totiž, alespoň když se podíváte na naši politickou scénu, že v České republice revolučně odhazujeme peněženky a nahrazujeme je jinými nosiči. Pan Bárta nosí peníze v obálce, pan Gross a jeho příbuzní v igelitové tašce a bývalý předseda Valného shromáždění OSN řečený Kato zase v kufříku.
Tereza Kakosová
Z globálního oteplení změna klimatu, z bezletové zóny válečná akce
Termín globální oteplení už opustili i jeho věrní Bursíci a AlGorové a nahradili jej teplotně neměřitelným termínem změna klimatu. Z bezletové zóny nad Libyí se stala válečná intervence spojeneckých vojsk. Z multikulturalismu se vyklubal narůstající zdroj konfliktů mezi kulturami. A na chodbách bruselských úřadů už nikdo nepochybuje o slepé cestě evropské centralizace i jednotné měny, ale v jednacích sálech stále zní plamenné projevy na úrovni „Evropu si rozvracet nenecháme“.
Tereza Kakosová
Ve školství raději Bátoru než NERV
Na jedné straně probíhá urputný zápas o náměstka ministerstva školství Bátoru, proti jehož nominaci se semkl celý šik „spravedlivě rozpálených“ intelektuálů a na druhé straně bez jakéhokoli povšimnutí si vládní NERV uspořádal propagační tiskovou konferenci (seminář) na téma současných neduhů českého školství, při které se snad musí i „levo-středovému“ voliči ježit vlasy na hlavě. A to připomínám, že „Bátora ve školství“ je pravicovou vládou důrazně odmítnut, ale „NERVní školský příspěvek“ naopak toutéž radostně vítán!
Tereza Kakosová
Ustupovat vyděračům, ani těm odborářským, se nevyplácí!
Snad žádný hrdina akčních hollywoodských trháků nedokázal slizkého vyděrače porazit, když hrál jeho hru. Jakmile se děj filmu přehoupne do druhé poloviny a ze štvance se stane pronásledovatel, zrodí se hrdina! Kdybych byla lékařkou (předesílám, že ne členkou odborového svazu), napsala bych panu ministrovi Hegerovi následující recept: ráno shlédnout film „Výkupné“ v hlavní roli Mel Gibson a večer například „Firewall“ s Harrisonem Fordem.
Tereza Kakosová
Doublethink globálních oteplovačů
Doublethink je technika určená ke kontrole kolektivního myšlení. Jedná se o schopnost udržet pohromadě dvě zcela protikladné informace a zároveň oběma pevně věřit. Musí to být ovšem proces vědomý, protože vyžaduje inteligenci, ale zároveň musí být nevědomý, protože lež není přece myslitelná. Na prosté kauze „škodlivé, ale zároveň neškodné rtuti“ v zářivkách je poučné sledovat, jak je tato technika, původně z Orwellova románu 1984, atraktivní pro novodobé totalitní manipulátory.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 39
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3101x